7. 11. – 4. 12. 1995
227. Salón kresleného humoru
Kresby z cyklu Veľké nedorozumenie
FERO JABLONOVSKÝ
nar. 1956 začal publikovat v časopise Ježek roku 1970 humor postavený na výtvarné zkratce a intelektuální pointě. Snadno si spočítáte, že mu bylo 14 let. Svoji výstavou se vrací jako vyzrálý autor do Prahy, kde vystudoval grafickou školu. Mezi tím se na řadě (10) samostatných a mnohých (100) společných výstavách představil jako autor, který pracuje ve velkých celcích, který témata zpracovává v řade variaci a kombinací. Tak vznikají jeho publikace Poďme teda do Európy, 52 smutných obrázkov, Bratislava 2000, Amerika za 500, Čierno-biely, DPT a To je ale veľké nedorozumenie, které pokračuje druhým a třetím dnem. Hledání velkého nedorozumění mezi člověkem a přírodou, mezi člověkem a urbanistikou, mezi člověkem a politikou, to jsou hlavní jeho témata. To, že kreslí malé lidičky v kontrastu s obludnými paneláky, složitými bludišti a obřímy slogany neznamená, že je v jeho kresbách člověk potlačený. Spíše utlačený, vystrašený, bezbranný. Jeho aktuality kreslené pro stránku dnešních novin zůstávají nadčasové. Přinejmenším jsou historickým záznamem naší doby. Dovede vyhrotit pointu beze slov, ale pouští se i do tvorby epigramu, sloganů a výkřiků, které výtvarně umocňuje. Je to náhoda, že se vloni jeho rozhovor pro Sme na nedeľu dostal do sousedství s úvahou Julia Satinského o nedokonalosti lidské řeči? Jablonovský chce svoji tvorbou vyjádřit to, co nestačí říct, co si myslíme a neumíme sdělit. Jeho kresby se komentářem mají údernost revolučních plakátů, ale intelektuální obsah. Graficky upravuje knížky, za které získává ocenění, dotváří kresbu počítačovými prvky, ale základem jeho tvorby je výtvarné zpracovaní myšlenky, vystižení druhého plánu při sdělení věcí zdánlivě obyčejných a prostor, ve kterém se jeho kresba nachází. I zmenšené působí jeho cartoons monumentálně. To, že místo oslav VŘSR (na Slovensku je ta zkratka zvukomalebnější – VOSR) zahajujeme výstavu kreseb, meditací nad velkým nedorozuměním, které se týká všech věci kolem nás, znamená, že máme příležitost se mnohým dalším nedorozuměním vyhnout. Nesmíme se však bát nazývat věci pravými jmény a hledat odpovědi po smyslu naše konání. Jablonovský nám pomáhá klást otázky, vidět svět kolem nás nevšedníma očima. Proto je jeho humor občas velice sžíravý, aktuální a přece trvale platný.
KOBRA
